Architektura mezi utopií a byznysem

Tři knihy ukazují, proč je tak lákavé přemýšlet o domech a městech.

Dlouhá staletí byla hlavním předpokladem umělecké tvorby řemeslná dovednost, v intelektuální rovině pak obeznámenost s historií, náboženskou symbolikou a kulturní mytologií. S nástupem modernismu došlo ke zlomu. Výtvarná řeč se radikálně oprostila, její výklad se naopak zkomplikoval. Vzniklo zvláštní spojenectví mezi uměním a filozofií: malíři a sochaři vytvářeli efektní šifry, myslitelé je brilantně luštili.

Smysl této souhry se vytratil, když se umění začalo samo tvářit jako filozofie. Dospělo k dráždivé, šokující, zábavné, někdy dokonce politicky angažované podobě, o světě tak ovšem neříká o moc víc než běžné publicistické komentáře. Zdá se, že v současnosti láká k reflexím spíš architektura, jež se už svou podstatou drží víc na zemi. Naznačuje to aspoň několik teoretických knížek, které v poslední době vyšly v českých překladech.

V roli vyjednávače

Pro odborníky, studenty i laické zájemce bude zřejmě nejpřínosnější soubor třinácti statí předních zahraničních autorů, který pro Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze připravil historik a teoretik Petr Kratochvíl. Název O smyslu a interpretaci architektury zní trochu školometsky, tématiku však vystihuje přesně. Prvních šest esejů míří k obecným problémům etiky, estetiky, ekonomie či sociologie současného stavění, dalších pět se zabývá možnostmi, jak se o něm dá hovořit. Poslední dvě stati…