Těžko si představit jiného amerického politika, který by vzbuzoval takové emoce jako dnes už bývalý první náměstek ministra obrany Paul Wolfowitz. Rumsfeldův zástupce byl neoblíben mnohými v USA, v Evropě i na Blízkém východě, zato pro jiné se stal symbolem rozšiřování svobody a demokracie ve světě. Jako jeden z nejvlivnějších neokonzervativců v Bushově administrativě byl hlavním architektem vojenského zásahu proti Saddámu Husajnovi, a tím se pro odpůrce války v Iráku stal zlým mužem číslo 1.
Dnes si už jeho kritici mohou oddechnout. Wolfowitz z Pentagonu odešel a od 1. června se stal novým prezidentem Světové banky. Ač tento přechod asi nezmění jeho názory a Wolfowitz neprozře jako Robert McNamara, ministr obrany za války ve Vietnamu, který po angažmá v čele Světové banky kritizoval své předchozí politické postoje, nabízí šanci pro zhodnocení jedné z nejkontroverznějších osobností současné americké politiky.
Studentem i pedagogem
Syn polských židovských imigrantů začal svoji službu Americe, tak je v USA působení ve vládních strukturách nazýváno, podobně, jak to dodnes činí tisíce mladých Američanů. Jako stážista bez nároku na honorář. Rok po dokončení bakalářského studia matematiky na prestižní Cornellově univerzitě ve státě New York, kde jej výrazně ovlivnil politolog Allan Bloom, stoupenec názoru, že politické režimy spoluvytvářejí lidský charakter, Wolfowitz nastoupil…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
