0:00
0:00
12. 6. 20058 minut

Jsou Francouzi tak hrozní?

Z české perspektivy může působit krize kolem referenda ve Francii jako úlet překrmené společnosti, která už neví, co vlastně chce. Pokud se nás francouzské a holandské ne vůbec nějak týká, pak jenom negativně. Řekněme to rovnou: je především projevem strachu z nových členských zemí a projevem odporu k dalšímu rozšiřování Unie. Není to nové, ale teď je to zřejmé. „Je to všechno kvůli vám,“ zní podprahový vzkaz Nové Evropě ze dvou referend. Máme teď dvě možnosti. Buď reagovat stejně: „Když jste na nás takoví, tak se s vámi taky nechceme bavit, skončili jsme s vámi, nezajímáte nás.“ Anebo se pokusit podívat se na věci z perspektivy druhé strany. Třeba jen proto, že když všechno půjde dobře, budeme jednou řešit úplně stejný problém: málo práce, neudržitelné sociální výhody a nejspíš i příval imigrantů.

 
Autor: Respekt
Fotografie: Divadlo života. Francouzští herci hrají 7. června 2005 před tamní továrnou Nestlé, která už za dva týdny definitivně zavře svůj provoz. Hra je o ženě, která zavření továrny odmítla uvěřit a které se rozpadá rozum i život. Foto Profimedia.cz / AFP Autor: Respekt

Z české perspektivy může působit krize kolem referenda ve Francii jako úlet překrmené společnosti, která už neví, co vlastně chce. Pokud se nás francouzské a holandské ne vůbec nějak týká, pak jenom negativně. Řekněme to rovnou: je především projevem strachu z nových členských zemí a projevem odporu k dalšímu rozšiřování Unie. Není to nové, ale teď je to zřejmé. „Je to všechno kvůli vám,“ zní podprahový vzkaz Nové Evropě ze dvou referend. Máme teď dvě možnosti. Buď reagovat stejně: „Když jste na nás takoví, tak se s vámi taky nechceme bavit, skončili jsme s vámi, nezajímáte nás.“ Anebo se pokusit podívat se na věci z perspektivy druhé strany. Třeba jen proto, že když všechno půjde dobře, budeme jednou řešit úplně stejný problém: málo práce, neudržitelné sociální výhody a nejspíš i příval imigrantů.

↓ INZERCE

Když jste na nás takoví…

„Rodiče mi řekli, abych hlasovala proti ústavě, jinak prý všechnu práci ve Francii dostanou lidé z Východu,“ vysvětluje v televizi arabská dívka v šátku. A mladý číšník v jihofrancouzské kavárně si stěžuje: „Kamarád je bez práce, jeho továrnu přesouvají do Rumunska. A víte, co mu řekli? Že tam klidně může jít pracovat, ale za rumunský plat!“

Kampaň k referendu překypěla ve Francii z médií do ulic a domácností a rozdělila rodiny a přátele. Po letech občanské apatie tu konečně vytryskl elán. Neznámí se…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články