Malí akcionáři na odstřel

Vyvlastnění, vydírání, Ústavní soud. Tato ostrá slova padají při emotivní debatě o novele obchodního zákoníku, která dává od pátku možnost vlastníkům, kteří ovládají více než 90 procent podniku, zbavit se drobných akcionářů povinným výkupem akcií.

Do sporu dokonce nepřímo zasáhla policie: minulý čtvrtek obvinila z vydírání první tři minoritní akcionáře. Co je tedy větší zlo? Drobní akcionáři, nebo vyvlastnění?

Chce to Unie!

„Byl jsem loni na debatě, kde se někdo ptal, jestli to chystáme. Tak jsem si to nastudoval a předložil sněmovně,“ říká poslanec ODS Vladimír Doležal – otec návrhu na vyvlastnění drobných akcionářů.

„Když už někdo koupí devadesát procent nějakého podniku, tak s ním má nějaké záměry – a měl by mít právo koupit zbytek,“ argumentuje Doležal a upozorňuje, že takto upravené vztahy mezi vlastníky mají nejen některé ostatní státy, ale také je požaduje směrnice Evropské unie. Podle něj by tak také měla skončit praxe, kdy drobní akcionáři s jednou či dvěma akciemi a bez jakékoli zodpovědnosti blokují rozhodování firmy.

Za Doležalem se sešikovali i vlastníci velkých firem. „My ty firmy ovládáme, ručíme za úvěry a pak přijde nějaký malý akcionář a svou žalobou může vše zablokovat,“ říká například šéf holdingu Agrofert Andrej Babiš. Stačí jen, když soud po takové žalobě odmítne zapsat změny v představenstvu.…