Klidně vůdce, ale voleného

Egypt, lídr arabského světa, leč zároveň republika jednoho muže jedné strany, se přizpůsobuje současné vlně demokratizace na Blízkém východě, která již naplno zasáhla Irák a Libanon. Prezident Husní Mubarak v únoru překvapivě oznámil, že v podzimních volbách je ochoten se utkat i s dalšími kandidáty. Jeho návrh pluralitních prezidentských voleb posléze schválil parlament a nyní v referendu i národ. Až dosud Egypťané volbu vůdce země parlamentem pouze schvalovali v referendu, alternativa nebyla možná. Vzhledem k tomu, že si vládní Národní demokratická strana (NDS) zabezpečuje v parlamentu stabilní většinu (nyní 90 %) a ostatní formace mají v politickém systému země jen omezený prostor, je zřejmé, proč se Mubarak drží tak dlouho u moci. A ani chystaná reforma jeho silnou pozicí nijak významně neotřese. Důvodem jsou překážky, které nová pravidla budoucím Mubarakovým vyzývatelům kladou.

Zajistit následnictví

Potíž s dodatkem k 76. článku egyptské ústavy, který pluralitní prezidentské volby zavádí, spočívá v tom, že nezávislí uchazeči musí pro svou kandidaturu získat podporu 250 volených členů dolní a horní komory parlamentu i městských rad (respektive 65 ze 454 členů parlamentu). A těmto orgánům dosud dominují Mubarakovi stoupenci. Proto budou mít velké potíže i kandidáti politických stran, které mohou do voleb vyslat svého reprezentanta, jen pokud jsou registrovány nejméně pět let…