Co se děje ve světě
Současného diváka Shakespearových divadelních her by možná ani ve snu nenapadlo, jak svízelná byla jejich pouť za uznáním na evropském kontinentě a zejména ve Francii. Fascinující historií dlouholetého ignorantství, následného cenzurování a liknavého akceptování her anglického génia ve Francii se zabývá brilantně napsaná kniha Johna Pemblea – Shakespeare Goes to Paris: How the Bard Conquered France (Shakespearova cesta do Paříže: Jak bard dobyl Francii), vydaná nakladatelstvím Hambledon&London.
Současného diváka Shakespearových divadelních her by možná ani ve snu nenapadlo, jak svízelná byla jejich pouť za uznáním na evropském kontinentě a zejména ve Francii. Fascinující historií dlouholetého ignorantství, následného cenzurování a liknavého akceptování her anglického génia ve Francii se zabývá brilantně napsaná kniha Johna Pemblea – Shakespeare Goes to Paris: How the Bard Conquered France (Shakespearova cesta do Paříže: Jak bard dobyl Francii), vydaná nakladatelstvím Hambledon&London.
Dílo Williama Shakespeara (1564–1616) bylo ve Francii až do roku 1720 naprosto neznámé. Pro umělecky vnímavé Francouze je objevil až spisovatel, myslitel a encyklopedista Voltaire, zapřísáhlý stoupenec anglické vědy, filozofie i liberálního systému. Na britských ostrovech již renomovaný dramatik se však v bourbonském království ihned proměnil v nebezpečnou, ne-li nežádoucí osobu. Cokoli anglického vzbuzovalo po dlouhá staletí ve Francii podezření a krví psaná historie vzájemných vztahů nepředstavovala ty nejvhodnější kulisy k potlesku na konci Shakespearových her. A svou roli hrály i dva podstatné rysy francouzské povahy – zdrženlivost vůči všemu novému a ješitná zahleděnost do vlastní výjimečnosti. Shakespearův jazyk i obsah her se zcela rozcházely s hodnotami klasicismu, který tehdy v Paříži dominoval, a proto byly vnímány jako útok na vytříbený francouzský vkus. Pevná pravidla…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu