Na Karimova se musí opatrně

Svět reaguje na násilnosti v Uzbekistánu – Británie razantně, Evropská unie mírněji, Spojené státy váhají.

Situace ve Ferganské kotlině, kde po nepokojích zahynulo v polovině května až tisíc lidí, se vrací k normálu. Do klidu má ale daleko. Demonstrovalo se v pohraničním Karasu i v Kokandu, policie drží ve vazbě přes stovku podezřelých z rozpoutání nepokojů. Patrolují posílené hlídky a ozbrojenci na kontrolních stanovištích u silnic. Kalašnikovy a neprůstřelné vesty už ale zmizely z ulic metropole Taškentu. Dokonce ani nevypadávají ruské televizní kanály, zřejmě však nadlouho nebudou dostupné některé ruské webové stránky, zejména oblíbené www.gazeta.ru. Správce internetové kavárny v centru Taškentu mlčky kroutí hlavou. I když podle zákonů je v Uzbekistánu cenzura nepřípustná, provideři dostali od kohosi příkaz neposlušný sajt zablokovat, na rovinu ovšem nikdo nic nepřizná. Tak jako některá další ruská i západní média se provinil tím, že o situaci informoval „neobjektivně“.

Co naopak znamená „objektivně“, můžeme vidět ve večerních zprávách státní televize. Řemeslně zručně vyvedená reportáž informuje o vytvoření parlamentní vyšetřovací komise k událostem v Andižanu – „aby se vyjasnilo, jaké síly za nepokoji stojí“. Reportér konstatuje, že „jde o vnitřní věc Uzbekistánu, do které by se neměli míchat takzvaní zahraniční experti, náš stát se s tím musí vyrovnat sám“. Pak ukazuje tři mladíky,…