Tady je slyšet crack

Milan Kunc

se narodil roku 1944 v Praze. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a (po emigraci v roce 1969) v Düsseldorfu. Řadu let pracoval v Římě a New Yorku, žil v Toskánsku a v Kolíně nad Rýnem; loni se natrvalo vrátil do Prahy. Ve své vlasti je málo znám, ve světě měl však desítky výstav a je zastoupen v mnoha významných muzeích a soukromých sbírkách. Založil umělecký směr „Ost-Pop“, formuloval ideu „trapného realismu“, byl členem malířské skupiny „Normal“, která zazářila v New Yorku a západní Evropě koncem 70. let. Restrospektiva skupiny je součástí II. pražského bienále, které od konce týdne představuje českým zájemcům současné světové malířské trendy.

Studoval jste v ateliéru Josepha Beuyse. Jeho jméno bývalo pro Evropu podobným pojmem jako jméno Andyho Warhola pro USA. Jaký byl?

Němci si z něho udělali mystika a on tu roli přijal jako Warhol, i když mezi jejich estetikou jsou celé světy. Byl to ale především velký srandista.

Proč ho vyhodili z Akademie? To se v Německu nedělá, tam je přece profesura na doživotí.

Protože porušil numerus clausus: přijímal nové a nové žáky. Nakonec nás v jeho ateliéru bylo kolem 400, taky spousta flákačů, a všichni pobírali stipendium. I tohle byla od Beuyse provokace – provokoval vším, co dělal, i tím vyhazovem si udělal reklamu. Byl stejně jako Warhol…