Ve hvězdách

Noviny jej líčily jako krvelačnou bestii, osadníci se před ním třásli strachy a téměř třicet let po něm šly tisíce amerických vojáků. Apačský válečník a šaman Geronimo (1829–1909) byl ale nepolapitelný. Toto úterý uplyne sto dvacet let ode dne, kdy se naposledy vydal na válečnou stezku a začal psát závěrečnou kapitolu historie indiánského odboje ve Spojených státech.

„Narodil jsem se na prériích, když vítr ještě foukal svobodně a kolem nás nebyly žádné ohrady.“ Geronimo odmalinka mezi vrstevníky vynikal bojovností a odvahou, nebýt ovšem jedné tragické události z roku 1858, kdo ví, zda by ji bílí dobyvatelé Želvího ostrova pocítili tak tvrdě. Devětadvacetiletý Apač se tehdy vrátil domů z obchodní cesty do Mexika a svou matku, ženu i tři malé děti našel v osadě brutálně zavražděné španělskými vojáky. Podle legendy měl poté vizi, jež ho navedla na cestu válečníka, a přísahal, že zabije tolik bělochů, kolik jen bude možné. Slib dodržel: přes čtvrt století se zbraní v ruce vzdoroval snaze Španělů a Američanů pozavírat Apače do rezervací a kromě vojáků nešetřil ani osadníky na území dnešních států Arizona a Nové Mexiko. Několikrát se vzdal a přistoupil na život v rezervaci, než si ale ve Washingtonu stačili oddychnout, Geronimo znovu zmizel v poušti a horách. Jeho poslední útěk před 120 lety stál křeslo generála George Crooka, jeho nástupce Nelson Miles pak do štvanice na téměř…