Vlámský blok je zpátky

Rázný způsob vypořádání se s pravicovým extremismem zvolila Belgie. Před Vánoci nejvyšší soud zakázal Vlámský blok, v současnosti nejsilnější stranu ve vlámské části belgické federace. Důvod? „Opakované a systematické povzbuzování k diskriminaci.“

Samostatné Flandry

Co se týče přistěhovalců (především z islámských zemí), nebral si Vlámský blok servítky. Otázka je, zda v Evropě zcela unikátní zákaz nejsilnější politické strany problém pravicového extremismu vyřeší. Vlámský blok se hbitě přejmenoval na Vlámský zájem a pokračuje ve své činnosti. A především – problémy, které způsobují už léta rostoucí příliv voličů (ze 3 na 24 procent během patnácti let) soudním zákazem nezmizely.

Ústředním bodem programu Vlámského bloku není ovšem ani tak protipřistěhovalecká hysterie, jako snaha o nezávislost vlámsky mluvících Flander na Belgii. Mnoho Vlámů má poměrně oprávněný pocit, že doplácí na francouzsky mluvící Valonsko. Podle bývalého vlámského premiéra Patricka Dewaela se dokonce jedná o více peněz, než jde ze západu Německa do bývalé NDR. Vlámům, kteří z 80 procent volí pravicové strany, se vůbec nelíbí, že financují socialistické Valonsko, kde skoro 40 procent obyvatel pracuje ve státních službách. Svou roli tu hrají i resentimenty z minulosti – až do 70. let 20. století byla Belgie zemí pod politickou dominancí Valonska a kulturní dominancí francouzštiny.…