Tatry míří do doby dřevěné

Podnikatelé ve Vysokých Tatrách jsou překvapeni, někteří analytici hovoří o zázraku. Stalo se to, čemu po listopadové větrné smršti věřil jen málokdo. Tatranské hotely a penziony se 27. prosince, navzdory nepříznivému počasí, dešti a mlze, začaly plnit česky, polsky, maďarsky a rusky hovořícími hosty. „Po smršti jsem se velmi obával, jak zareagují turisté, zda se během zlatého týdne mezi Vánoci a pravoslavným Novým rokem vrátí do Tater. Přiznám se, že po prvním dnu jsem si to nedokázal představit, ale stalo se,“ říká výkonný ředitel Sdružení cestovního ruchu Vysoké Tatry Peter Chudý.

Podtatranská městečka se od listopadu změnila k nepoznání. Před hotely a penziony už neleží vyvrácené stromy, ale narovnané hromady pořezaného dřeva, jako by si je místní chystali na zimu. Tragédii připomíná už jen množství kmenů s vytrhanými kořeny. Turisté obléhající recepce přinášejí do Tater život. Lyžařské vleky na Štrbském plese byly beznadějně plné stejně jako hotely. Cestovní ruch nezkrachoval, krevní oběh Tater – peníze – funguje.

Turisté nezklamali

Běžný člověk si pod zlatým týdnem může představit cokoli, většinou ale ani značná dávka fantazie nemusí vystihnout reálný obraz tohoto magického výrazu. Poskytnout ho však může několik čísel. Lyžařské školy, půjčovny a servisy lyžařské výstroje vydělají během zlatého týdne polovinu z tří- až čtyřměsíční zimní sezóny…