Jan Březovský není tak známý jako jeho kolegové Stehlík, Čekan, Soudek a další hochštapleři z počátků privatizace. Svého druhu to však byl pojem: nejenže nasekal zhruba miliardu dluhů, především u Komerční banky, jež za něj zaplatili daňoví poplatníci, ale v domech pořízených a zrekonstruovaných za cizí peníze dál bydlel a podnikal. Donedávna se smál policii i konkurznímu správci. Po deseti letech jej však dostihla aspoň částečná spravedlnost: na soudní příkaz se musel vystěhovat.
Jan Březovský (58) zkoušel podnikat už za komunismu a dostal pět let nepodmíněně, když nezaplatil clo při dovozu aut. I s tímto škraloupem však okouzlil tuzemské bankéře a úředníky velkými plány. Na úvěr koupil několik farem, samoobsluh, restaurací a hotelů, postavil pekárnu. Do Ruska chtěl vyvážet dřevěné domky, kde by bydleli sovětští vojáci po návratu z okupovaných území v Evropě. V optimistické atmosféře počátku 90. let mu Komerční banka půjčila více než 600 milionů a od ministerstva zemědělství dostal na rozjezd milionové dotace. V roce 1994 však Březovského firma Agrox začala krachovat. Když už jeho dluhy s úroky přesáhly miliardu korun, za Zemanovy vlády pohledávku z Komerční banky odkoupila státní Konsolidační agentura.
Na Březovského se dlouho zdáli všichni krátcí. Policie ho obvinila za mnohamilionové daňové úniky, ale stíhání v roce 1999 zastavila pro nedostatek důkazů (z trosek účetnictví Agroxu prý nešlo nic vyčíst). „Odmítám vypovídat. Kdyby to udělal každý, tak…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu