Vlna world music dorazila v plné síle i k nám a pro mnoho českých kapel se stala životodárnou inspirací. Na první pohled by se mohlo zdát, že také pražský kabaretně-rockový Traband svůj úspěch založil především na momentální popularitě balkánské dechovky, která na přelomu tisíciletí roztančila Evropu: kapela před pěti lety odložila kytary, vystačí si téměř výhradně s tradičními dechovými nástroji a ryčnými odrhovačkami v rytmu polky či valčíku. Při pozornějším poslechu ale zjistíme, že „dechno“, jak současný styl svého bandu nazývá kapelník Jarda Svoboda (38), není primárně nápodobou lidové hudby jihovýchodní Evropy. V pořadí čtvrté album Hyjé!, které Traband vydal na sklonku loňského roku, dokládá, že kapele balkánská inspirace slouží jen jako světácké šaty pro vyzrálé a čím dál tím lepší folkrockové písničky.
Hraj, jak umíš
Úvodem se sluší přiznat, že autor těchto řádků svého času v Trabandu hrával, jeho zpráva tedy nemusí být z nejobjektivnějších, ale pokusí se být alespoň zasvěcená. Ačkoli se Traband dostává do širšího povědomí až v poslední době, jeho kapelník není žádným novým jménem pro objevitele. Začínal koncem 80. let ve skupině Otcovy děti, spojené nově nalezenou křesťanskou vírou svých členů, ovšem dalece vzdálené náboženské agitaci. Evangelium se ke Svobodovi a jeho spoluhráčům dostávalo z exilové rozhlasové stanice TWR či ohraných kazet Svatopluka…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
