První padlí z další války

Květen 1945 nepřinesl republice jen svobodu. Pro české Rusy se stal počátkem katastrofy.

Ve středu dopoledne se u pravoslavného chrámu na pražských Olšanech tradičně sejde několik desítek většinou již nemladých žen a mužů. Přijdou také někteří politici i umělci, pár studentů, vnuků a pravnuků pamětníků a letos slíbil přijít i prezident republiky. Nepůjde však o vzpomínku na oběti před šedesáti lety skončené války, ale na první padlé z války další, tehdy teprve začínající a pokračující ještě čtyři následující desetiletí.

V nové vlasti

Pro ty, kdož budou vzpomínáni, začala však tato válka ještě o více než čtvrtstoletí dříve, v dalekém Rusku, které se sice v březnu 1917 zbavilo neschopné monarchie, ale vzápětí v říjnu téhož roku se ocitlo tváří v tvář mocenským zájmům a teroru bolševiků. Násilí provázející prosazování ideálů komunistické utopie vyvolalo ozbrojený odpor nejrůznějších vrstev tehdejší ruské společnosti. Postupně proti bolševikům stálo přes třicet armád a dobrovolných ozbrojených formací. Hned v říjnu 1917 vznikla také Dobrovolnická armáda proslulá tím, že ji tvořili především mladí demokraticky orientovaní důstojníci, junkeři, kadeti, posluchači vysokých škol a studenti posledních ročníků gymnázií a seminářů.

Ruští protibolševičtí politici nedokázali však tuto sílu využít. Proto po 1092 dnech zápasu vydal vrchní velitel ruské armády generál Pjotr Vrangel 11. listopadu 1920 rozkaz ukončit boj a…