Knihy

V autobiografické novele Big Sur vypráví Jack Kerouac o létě v roce 1960, které prožil v půjčené chatě na pobřeží Pacifiku. Je mu osmatřicet, před třemi lety se proslavil románem Na cestě a pro publikum se stal věrozvěstem nového životního stylu, v němž je tím hlavním svoboda, erotická nevázanost a pijácké extáze. Sám se však propadá do nejistot a pocitů marnosti. V přírodě se chce o samotě usebrat, důkladně vystřízlivět a najít způsob, jak se vyrovnat s nadcházejícím zralým věkem i literárním úspěchem. Jenže to dlouho nevydrží a pozve k sobě divokou partu známých ze San Franciska, s nimiž pokračuje v celoživotním mejdanu. V přirozeně básnickém textu splývají obrazy přírodních živlů s živelnými hnutími mysli, zatímco děj působí až přízračně banálně. V autorově díle znamená Big Sur přelom: ústup od hýřivé energie předchozích knih k temnějším náladám, v nichž už lze tušit předzvěst předčasné smrti.

K příčinám nedůvěry, s jakou na Československo od počátku pohlíželi jeho středoevropští sousedé, patřily zvláštní sympatie, které si Češi během 19. století vypěstovali k Rusku. Poláci i Maďaři měli s obřím impériem spíš odstrašující zkušenosti a Rakušané i Němci patřili k jeho tradičním soupeřům. Historik

Vratislav Doubek

(nar. 1965), jenž přednáší v Ústavu politologie FF UK a spolupracuje s Masarykovým ústavem AV ČR, zkoumá v knize

Česká…