Faulkner má konečně začátek

Čeští čtenáři Williama Faulknera se nad jeho knihami mohli občas cítit zmateni: některé postavy jeho vrcholných děl jako by přicházely odnikud, bez hlubšího pozadí a charakteristiky. Důvod? V češtině nikdy nevyšel první román Faulknerovy jižanské ságy, který čtenáře uvádí do prostředí a z nějž pak některé postavy volně přecházejí do dalších knih. Tento dluh americké literatuře byl splacen právě teď.

Pradědečkův věhlas

Kniha nazvaná Prapory v prachu vznikla poté, co se William Faulkner rozhodl řídit radou zkušenějšího spisovatele Sherwooda Andersona: oproti dřívějším nepříliš zdařilým básnickým pokusům se soustředil na prózu, vyvíjel vlastní vypravěčský styl a jako materiál použil svůj region. Napsal tak první z patnácti románů a několika desítek povídek, které umístil do yoknapatawphského kraje a města Jefferson – jako předloha mu posloužil mississippský okres Lafayette a tamní Oxford, v němž strávil převážnou většinu života. Právě v Praporech v prachu se tedy poprvé seznamujeme s rodinnými klany Sartorisů a Snopesů, jež reprezentují vymírající aristokraty a nastupující dravé materialisty. Abychom však správně porozuměli jejich rolím, musíme se napřed poohlédnout za předky a kariérou samotného autora.

William Faulkner se narodil roku 1897 v rodině, jejíž věhlas výrazně ustupoval. Zatímco jeho pradědeček byl lokální legendou (jako plukovník bojoval v občanské…