V těch místech se člověku tají dech a hladina adrenalinu stoupá. Výcvikový prostor Boletice je pro běžného smrtelníka zapovězeným územím, a proto má cesta do jeho nitra punc dobrodružství. Ministr obrany Karel Kühnl ale nedávno připustil, že by se armáda mohla těchto tajuplných končin vzdát a pustit sem civilisty. Předběhli jsme dobu a vyjeli se podívat, jak život ve hlídaném kusu jižních Čech vlastně vypadá a jak se na odchod armády těší lidé, kteří jsou zde doma.
Lenka v kleci
Dostat se za bránu vojenského prostoru Boletice není žádný problém – je otevřená a nikdo u ní nehlídkuje. Ale každý, kdo chce jít hlouběji, se musí zastavit o pár set metrů dál a v opraveném statku se státním znakem si vyzvednout propustku. Teprve se zelenou kartičkou, na níž je podpis zdejšího přednosty, lze pokračovat. Tamní vojenský újezd, armádní obdoba obecního úřadu, vydá povolení novinářům rychle a bez problémů. Nicméně chytí-li vás hlídka bez tohoto dokumentu, čeká vás pokuta do tří tisíc korun a vyvezení za hranice vojenského prostoru. Na bedra přednosty újezdu padá kromě podepisování povolenek také řešení běžných potíží 268 občanů, kteří na území pod jeho správou žijí. Jsou roztroušeni v pěti malých osadách, dva z každé z nich zasedají v desetičlenné radě újezdu a společně s přednostou rozhodují o správě místních záležitostí.
Přímo v Boleticích ale moc lidí nežije. V obci stojí jen…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
