Je co slavit

0ptimistické scénáře se naplnily – Česko rok po vstupu prosperuje, nedošlo k dramatickému nárůstu nezaměstnanosti ani zdražování. Vládní krize pak ukázala nejpřesvědčivěji, co znamená členství v prestižním klubu – česká koruna se téměř nepohnula a ekonomika si běží v klidu dál.

První rok ale přinesl i řadu otázek, které budou pro budoucnost Evropské unie naprosto klíčové: další rozšíření Unie, oživení hospodářského růstu a v neposlední řadě přijetí evropské ústavy. Zejména poslední bod si zřejmě vyžádá hodně trpělivosti a chladného rozumu.

Zahradilovo proroctví

Když čtenář nahlédne do více než rok starých novin, skoro by se až divil, že ještě mluvíme česky, nežijeme ze sociálních žebračenek a stále ještě zasedá zemský parlament. Přesně těmito argumenty totiž zdejší euroskeptikové strašili veřejnost před vstupem do Unie.

Stejně jako tyhle temné vize se nenaplnilo ani tvrzení prezidenta Václava Klause, který před rokem napsal, že „přinejmenším krátkodobě až střednědobě může být přistoupení k EU v mnoha ohledech spíše zátěží“. Jelikož řeč byla většinou o českém hospodářství, podívejme se tedy na pár čísel. Ačkoli naše ekonomika nepatří mezi světové tygry, tam, kam dopadá vliv našeho členství v Unii, slavíme úspěchy. Stačí se podívat na nárůst českého exportu, který byl poprvé v plusových číslech. „Podle zahraničních expertů byl nárůst…