Je květen a Evropa slaví šedesáté výročí konce druhé světové války. Ve stínu tohoto jubilea zůstává zapomenuta jiná historická událost, která však také stojí za povšimnutí. Letos to bude už jednasedmdesát let od doby, kdy spolek výtvarných umělců v pražském Mánesu v květnu roku 1934 zorganizoval výstavu protinacistických karikatur mnoha umělců, včetně německých. Hitler byl u moci již déle než rok a německé vyslanectví v Praze podalo proti podniku protest. Karikatury nemohly nikoho nechat na pochybách o charakteru Hitlera a jeho režimu. Hitler nebyl zobrazován jako komický protagonista nějaké středoevropské frašky. Vystavené kresby zdůrazňovaly iracionalitu a brutalitu Hitlera a nacistického státu a připomínaly hrozbu, která se vznášela nad celou Evropou. Bylo ke škodě lidstva, že žádný z evropských politiků výstavu nenavštívil.
Strach z medvěda
Byly to totiž právě jejich postoje k Hitlerovi, které hrály rozhodující roli v diplomacii v druhé polovině třicátých let. Příliš mnoho anglických a francouzských politiků se domnívalo, že se Hitler angažuje v celkem konvenční diplomatické hře, třebaže s neočekávanou agresivitou. Domnívali se, že s Hitlerem se dá vyjednávat.
Tak mylné posouzení Hitlerových záměrů ovšem mělo své důvody, sahající hluboko do nedávné historie. První světová válka znamenala pro generaci Francouzů a Angličanů obrovské trauma, a to i přes to, že ji vyhráli.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
