Zrcadlo, které potěší

Česká republika už není země, které musí mezinárodní společenství pomáhat, ale naopak by sama měla ostatním nabízet pomocnou ruku. Alespoň takový je výnos Světové banky (SB) zveřejněný minulý týden. Co to znamená? Ztrácíme možnost žádat SB o úvěry. Nejde ale o žádnou tragédii. Praha půjčky SB nevyužívala (jediná ve výši 450 milionů dolarů pochází z dob Československa). Spíše jsme využívali rady a studie expertů SB a to by mělo ještě dva až tři roky pokračovat. Tolik náklady tohoto kroku. Na straně zisků je hlavně prestiž. Česko bylo prostě uznáno za „normální“ rozvinutou zemi, která prošla testem SB – má poměrně vysoký příjem na hlavu, málo chudých, stabilní hospodářství a přiměřeně výkonnou státní správu.

Nemusíme si nijak zvlášť fandit, abychom řekli, že k takovému závěru mohli experti SB dojít již dávno. Proč tedy až teď? Protože ani banka ani česká vláda, která o změnu musela požádat, s tímto krokem nespěchaly. Bylo sice teoreticky možné spojit ho s naším vstupem do Evropské unie, ale zkušenost radila nedělat tyto dva kroky najednou. Nešlo totiž stoprocentně předvídat, co udělá vstup s národní měnou a jestli nebude posléze třeba žádat o pomoc. Za druhé spolupráce byla svým způsobem jedinečná: na Česku si SB zkoušela nové modely sledování různých finančních problémů, například započítání rizika garancí či prohrané arbitráže do státního rozpočtu.

Naše „povýšení“ v rámci banky bude mít vliv na posuzování naší země jen ze strany…