Zázraky se nedějí

Obejde se řízení firmy bez hierarchie, plánů a účetních analýz?

Manažer IBM se sto zaměstnanci si v osmdesátých letech ve státě New Jersey, městě Meadowlands, najal na večer stadion. Po práci vběhli jeho prodavači na hrací plochu stadionu tunelem pro hráče. Jakmile se každý z nich objevil, rozzářilo se na elektronické tabuli jeho jméno. Spolupracovníci, příbuzní a přátelé je zahrnovali ovacemi. Nesmysl? Nikoli. Podoba firemní motivace.

Často slýcháme historky o japonských společnostech, jejich výjimečné kultuře a jejich sklonu ke společným schůzkám, zpívání podnikových písní a recitaci podnikových zásad. Pivní večírky u Hewlett-Packard nejen v USA ale i v ČR jsou cestou k udržení kontaktu mezi pracovníky. Jde o doklad toho, že racionální řízení přestalo být tahounem podnikání? Měli bychom věřit, že management je ve skutečnosti uměním?

Taylorovské dědictví

Od konce devatenáctého století byl díky taylorismu management vědeckou disciplínou, která měla své učebnice, návody a jasný systém. Frederic Taylor, strojní inženýr, usiloval o racionální řízení. Chtěl rozčlenit práci na výrobku na samostatné části a pak je složit tím nejefektivnějším způsobem. Příkladem byla pásová výroba aut ve Fordově továrně. V poslední třetině dvacátého století však nastalo vystřízlivění. Tyto tzv. exaktní přístupy managementu podle kritiků nepřinesly dostatečnou produktivitu práce a tlumily iniciativu zaměstnanců.

Řada…