Význam zasloužilých osobností bývá odvozován od velikosti myšlenek, které razily či vyznávaly. Také osud Tomáše Kosty, jenž se v těchto dnech dožívá osmdesáti let, se odvíjel v gravitačním poli velkých idejí, do paměti bližních se však zapsal jako muž praxe s bohatými zkušenostmi a chytrými nápady. Jeho profesionální působení je svázáno hlavně s literárním provozem, s vydáváním a šířením knih i časopisů.
Někde jinde by takový život mohl probíhat dosti poklidně, Kosta se však narodil v Praze uprostřed 20. let. Jeho dědečkem z matčiny strany byl zámožný židovský obchodník Lindt, jehož jméno dodnes nese pasáž na Václavském náměstí. Otec Oskar, gymnaziální profesor, levicový humanista a německy píšící básník, pocházel zase z rodu významného rabína. Za okupace znamenal takový původ poukázku na smrt, Tomáš však přežil Terezín, transport i svůj útěk z Buchenwaldu a po osvobození se navíc shledal s celou rodinou. Všichni tehdy s nadšením vstoupili do komunistické strany, ta je však v 50. letech vystavila novým perzekucím. V krátké éře liberalizace se Tomášův bratr Jiří stal jedním z tvůrců Šikovy ekonomické reformy a Tomáš ředitelem velkého nakladatelství, srpen 1968 však oba vyhnal do exilu. V Německu se stal respektovanou osobností vydavatelské branže a zároveň pomáhal československému exilu i domácí opozici. Po listopadu 1989 se jeho starost o rekonstrukci demokracie u nás rozvinula do mnoha aktivit,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
