Strach jménem Strache
Londýn, v jistém smyslu hlavní město třetího světa, se chystá na parlamentní volby 5. května. Zoufalství britských konzervativců dosahuje vrcholu. Zdá se, že Tony Blair, ač jde do klání s dalšími reformami, bude opět slavit úspěch. Toryovský vůdce Michael Howard loví poslední témata, která by usměvavého pána Downing Street 10 mohla sestřelit. Přistěhovalci dobře vědí, že jejich téma se vytahuje jako poslední trumf. Nejinak je tomu i v roce 2005 na britských ostrovech. Howard obvinil Blaira, že „zametá téma imigrace pod koberec“. Labouristé se ihned proti nařčení z pussyfooting (tichošlápkovství) ohradili. Podle předvolebních preferencí tak konzervativní recept, obsahující zřízení nové hraniční policie, azylových center vně Británie a vypovězení uprchlické konvence OSN, nebude vyslyšen. Totéž se týká silácké rétoriky ultrakonzervativní Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), která zabodovala ve volbách do Evropského parlamentu. Její doufání v „až 20 poslaneckých míst“ v britském většinovém systému je z říše fantazie. Program příští vlády tak bude zřejmě oscilovat mezi labouristickým nijak drastickým zpřísněním imigrace a multikulturní tradicí liberálních demokratů.
Londýn, v jistém smyslu hlavní město třetího světa, se chystá na parlamentní volby 5. května. Zoufalství britských konzervativců dosahuje vrcholu. Zdá se, že Tony Blair, ač jde do klání s dalšími reformami, bude opět slavit úspěch. Toryovský vůdce Michael Howard loví poslední témata, která by usměvavého pána Downing Street 10 mohla sestřelit. Přistěhovalci dobře vědí, že jejich téma se vytahuje jako poslední trumf. Nejinak je tomu i v roce 2005 na britských ostrovech. Howard obvinil Blaira, že „zametá téma imigrace pod koberec“. Labouristé se ihned proti nařčení z pussyfooting (tichošlápkovství) ohradili. Podle předvolebních preferencí tak konzervativní recept, obsahující zřízení nové hraniční policie, azylových center vně Británie a vypovězení uprchlické konvence OSN, nebude vyslyšen. Totéž se týká silácké rétoriky ultrakonzervativní Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), která zabodovala ve volbách do Evropského parlamentu. Její doufání v „až 20 poslaneckých míst“ v britském většinovém systému je z říše fantazie. Program příští vlády tak bude zřejmě oscilovat mezi labouristickým nijak drastickým zpřísněním imigrace a multikulturní tradicí liberálních demokratů.
Boj o nejbližší podobu imigrační politiky starého světa ale zdaleka nekončí. Po květnových volbách, které budou sledovat především bývalé kolonie britského impéria, se zájem o toto téma přenese do srdce…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
