Jak daleko je váš důchod

Menší penze a víc let strávených v práci – to je hlavní a nepříliš překvapivá věštba našeho budoucího osudu. Vyplývá z analýzy expertního týmu, který před rokem pověřili předsedové parlamentních politických stran úkolem propočítat jejich představy o tom, jak by měl vypadat český důchodový systém. I když jde o očekávatelné závěry, je jejich existence krokem kupředu. Politici i veřejnost si totiž mohou prohlédnout dopady politických vizí v dlouhodobém horizontu.

Otto by se divil

Proč se vlastně vede v Čechách tak vzrušená debata o důchodové reformě? Češi si jako většina lidí v západní Evropě navykli na to, že každý občan odevzdává část svého platu – momentálně 28 % hrubé mzdy – do státní pokladny a ve stáří má zajištěnu penzi (nyní zhruba ve výši 42 % průměrné mzdy – tj. 7718 korun). Říká se tomu penzijní pojištění a spočívá v tom, že mladší dávají do balíku peníze na důchody starším s důvěrou, že totéž později mohou čekat od svých následovníků. To funguje, pokud je hodně těch, kteří vydělávají, a málo důchodců. Jenže tenhle poměr se mění: rodí se méně dětí a lidé se dožívají čím dál vyššího věku. Když kancléř Otto von Bismarck zavedl před více než sto lety tzv. průběžný systém penzí v Německu, chodilo se do důchodu v sedmdesáti letech, průměrný důchodce si užíval penze zhruba jeden rok a připadalo na něj deset pracujících. V Česku se odchází…