Po roce skandálního chování slovenských politiků vůči majitelům pozemků, na kterých má stát automobilka KIA, směřuje kauza k řešení. Nijak inspirativnímu.
Slovensko zažívá investiční boom. Po letech přehlížení se jen hrnou velcí i malí investoři. Jde o důsledek několika faktorů: hlavní dva spočívají ve výrazném zlepšení image a hlubokých reformách, jež zemi nevídaně modernizují. Rovná daň, zavedení soukromých penzijních účtů, hluboká reforma zdravotnictví, výrazné zpružnění trhu práce, reforma školství… To vše přivádí mnoho ekonomů i politiků v zavedených demokraciích v úžas. „Neexistuje způsob, jak vyměnit Kongres za slovenský parlament?“ posteskl si list The Wall Street Journal v dobré víře ve slovenský reformní zázrak.
Komentátor však nevěděl, co činí. Za onou fasádou famózního slovenského úspěchu je nepochybně, byť ne dominantně, i pár nehezkých věcí. Jednou z nich je i zapojení země do středoevropské pobídkové honičky. Není sice slovenským vynálezem lákat investory na daňové prázdniny či investiční stimuly, nicméně slovenská vláda se těchto nástrojů chopila dosti nešťastně. Obzvláště to platí o příchodu zatím největší zahraniční investice – výstavby závodu korejské automobilky KIA nedaleko severoslovenské Žiliny.
Do roka a do dne
Korejská automobilka se ve smlouvě se slovenskou vládou zavázala proinvestovat nejméně 450 milionů eur – ovšem za určitých podmínek. Těmi jsou zejména investiční…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
