Prodej se podařil, Španělé nastupují

Radost politiků z privatizace Českého Telecomu Telefónice byla velká. Na co se ale mohou těšit zákazníci? Telefónica patří mezi největší telekomunikační firmy ve světě – z hlediska tržní hodnoty jejích akcií je na pátém místě na světě, v Evropě je na druhém místě hned za Vodafonem. Stejně jako většina ostatních tzv. národních společností byla po dlouhá desetiletí španělským monopolním operátorem stoprocentně vlastněným státem. Přesto se od typických evropských telekomů v mnoha ohledech liší: je jedním ze dvou zcela soukromých velkých operátorů v Evropě (tím druhým je British Telecom), vyšla dobře z krize telekomunikačních společností na přelomu století a zatím expandovala hlavně v zámoří. Její zadlužení je mezi telekomunikačními giganty nejmenší a rating nejlepší. Obrat Telecomu bude tvořit zhruba 6 % příjmů celé Telefónicy a stane se tak těsně třetí největší součástí firmy. Před ním bude jak „rodné“ Španělsko s 62 %, tak Brazílie, kde se vytváří téměř 20 % příjmů celé společnosti. Přesto má být postavení Českého Telecomu do značné míry výlučné: úspěch v privatizaci znamená pro Telefónicu vstup do zcela nové geografické oblasti. Drtivá většina dosavadních zahraničních investic byla směřována do zemí Latinské Ameriky. Otázkou je, zda Telefónica využije Telecom pro rychlou majetkovou expanzi do východní nebo střední Evropy. Možností zde ale moc nemá – téměř všechny telekomunikační společnosti v naší oblasti jsou už privatizovány a pokusy o nějaké nákupy lze podniknout již jen v Srbsku, Černé Hoře nebo v Bulharsku, kde se privatizace neustále komplikuje.