Třikrát na okraj

Novým šéfem Světové banky se stal na konci minulého týdne Paul Wolfowitz, architekt americké války proti Iráku a muž, který stál u zrodu „Projektu pro nové americké století“, organizace neokonzervativních intelektuálů prosazujících myšlenku, že americké vůdcovství je dobré pro celý svět. Některé evropské vlády se proto obávají, že pod Wolfowitzem se Světová banka změní v nástroj na prosazování americké politiky a boje proti diktátorům. Jenže Wolfowitz je také pragmatik. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg prohlásil, že banka ničím takovým nebude a že preferuje „určitý stupeň oddělení“ mezi budováním demokracie a hlavním úkolem instituce – podporou ekonomického rozvoje a bojem proti chudobě. To sice možná Evropany potěší, ale na druhou stranu, Světové bance by trochu více skrupulí při poskytování půjček různým pochybným režimům (například Íránu) rozhodně neškodilo.

Evropská komise chce zjednodušit vymáhání malých dlužných částek do dvou tisíc eur. Spor by netrval déle než půl roku, neexistovalo by odvolání a peníze by mohl věřitel dostat zpět okamžitě po rozsudku. Celá Evropa by tak získala podobný nástroj, jaký existuje třeba v Rakousku. Jenže má to jeden háček. Nové nařízení ještě musí schválit Evropský parlament a hlavně Evropská rada, kde sedí zástupci vlád jednotlivých národních států. A to asi nebude úplně snadné. Jak připomíná Tomáš…