Kulturní tip

Toto pondělí vystoupí ve velkém sále pražské Lucerny neobvyklá celebrita: zavalitá, šilhavá, bosá, ale neodolatelná babička jménem Cesaria Evora (63) – zpěvačka původem z Kapverdských ostrovů, u nás zatím známá spíše málo, ale ve světě objevená a uznávaná už dobrých deset let. V čem spočívá její kouzlo? Ve výrazném okouzlujícím altu a pomalých melancholických baladách, které nezapřou její drsnou domovinu a dosti rozháraný osobní život. Zpívá obvykle v dialektu portugalštiny, kterým se mluví na ostrovech. Sice tomu nerozumíme, ale sladkokyselá nálada písní obvykle o zhrzené lásce a osamění se na nás přesto bezpečně přenese. A tělu se přitom chce i přes jistou trudomyslnost duše neodkladně do tance. To způsobují brazilské, kubánské nebo africké rytmy, kterými je hudba nabita. Proto je dobře, že parket Lucerny bude bez židlí.

Zpěvaččina svéráznost je důsledkem jejího nelehkého života. Coby poloviční sirotek opustila rodný dům už ve třinácti, od sedmnácti se po ostrovech protloukala jako barová zpěvačka. Brzy se stala matkou tří dětí, každé má ovšem jiného otce. Prosadila se pozdě a v podstatě náhodou, díky široké kapverdské diaspoře, která společně s boomem world music dokázala zpopularizovat její melancholické šlágry.

Evora má nebo měla kromě zpěvu další libůstky: je to vyléčená alkoholička a především vášnivá kuřačka odpalující si jednu od druhé. Občas, když jí cigarety na pódiu dojdou, neváhá vyžebrat si nějaké od publika. Další zvláštností je, že…