Svou revoluci teď zažívá Kyrgyzstán. Představit si něco podobného v Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu či třeba v Bělorusku je zatím obtížné. Ale to bylo v Kyrgyzstánu donedávna taky.
Postsovětská Střední Asie zažívá svou revoluční premiéru. Po několika dnech silného občanského protestu opustil ve čtvrtek Kyrgyzstán prezident Askar Akajev a na jeho místo byl prozatímně jmenován lídr opozice Ušinbaj Kadyrbekov. Co to znamená pro zemi pod Ťan-šanem i pro celý region?
Věci znalí analytici už před nedávnými parlamentními volbami věštili, že právě tato málo známá středoasijská země s 5 miliony obyvatel stojí na prahu další revoluce, která v návaznosti na gruzínské a ukrajinské zkušenosti také dostala své jméno – „revoluce horských tulipánů“. Přesto ani start opozičních bouří ve městech na jihu po skončení druhého kola voleb, kdy bylo jasné, že téměř všechna křesla v 75členném parlamentu obsadí představitelé provládních stran včetně syna a dcery Askara Akajeva, nenaznačoval tak rychlý konec režimu. Pesimisté byli totiž přesvědčeni o dvou věcech. Za prvé, že kyrgyzská opozice je příliš rozdrobená a zatím nestihla dát dohromady podobný blok, jako byla kupříkladu Juščenkova Naše Ukrajina či gruzínský blok stran Michaila Saakašviliho, Nino Burdžanadzeové a Zuraba Žvaniji. Za druhé, že nemá charismatické osobnosti typu politiků právě jmenovaných. Neměli zcela pravdu.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu