Nelidsky bezpečná Británie

Ve Spojeném království řeší dilema, zda zajistit bezpečí, nebo dát přednost tradičním svobodám.

Opuštěné nafukovací matrace leží poházené na dubových parketách sálů horní sněmovny, prošedivělí lordové se vyčerpaně hroutí v lenoškách. Tony Blair přinesl do Westminsteru nový protiteroristický zákon a narazil. Na nejdelším a nejdramatičtějším zasedání britského parlamentu za poslední desítky let se snaha zajistit Britům preventivně bezpečí čelně srazila s názorem, že strach má velké oči a cesty dobrých úmyslů jsou lemovány hromadami osudových omylů.

Jako doma

Žijí někde v Londýně a ve dne v noci mají na těle připevněnou magnetickou identifikační kartu. V noci mají zákaz vycházení a ve dne se musí hlásit policii. Nesmějí přijímat návštěvy, mají zakázaný internet i mobilní telefon. V bance si smí otevřít pouze jedno konto a výpis předkládat policii. Přesto si polepšili. Deset severoafrických muslimů, kteří strávili několik let bez obvinění na samotkách v londýnské věznici, zamířilo o druhém březnovém víkendu do relativního pohodlí domácího vězení. Jejich přesunu předcházela 39hodinová legislativní válka, ve které se utkali zastánci mimořádných opatření v mimořádné době s obhájci tradičních svobod, zakořeněných hluboko v podvědomí společnosti.

Teroristické útoky 11. září 2001 prorazily psychologické neprůstřelné sklo, jež oddělovalo spořádanou společnost na Západě od chaosu a nejistoty okolního světa. V nepoznané atmosféře…