Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku o neústavnosti regulace nájmů v Polsku vyprovokoval k aktivitě i tuzemskou scénu. Politici, kteří léta ignorovali podobné rozhodnutí zdejšího Ústavního soudu, najednou slibují „narovnání vztahů“, majitelé nemovitostí zase hrozí hromadnými žalobami na stát. Klíčovým problémem celé „deregulace“ je ovšem otázka, kdy si tady bude moci běžný člověk najmout byt za rozumnou cenu. A teď jde o to, nakolik ho štrasburská hrozba miliardového odškodného pro majitele dokáže vyřešit.
Jdeme na to
O tom, že regulace nájemného je v Česku nezákonná, prohlásil již několikrát zdejší Ústavní soud – naposledy v listopadu 2002, když rušil vyhlášky, stanovující výši nájemného. Politici se ale zatím nedohodli na novém zákonu o nájemném, takže výsledek je jediný: Zatímco tržní nájemné při umělé bytové krizi – protože majitelé regulovaných bytů nejsou nuceni si hledat dostupnější bydlení – roste, regulovaný nájem zůstává bez prováděcí vyhlášky již tři roky stejný. A v současné době už nestačí ani na pravidelnou údržbu či obnovu bytů. (Nájem za šedesátimetrový regulovaný byt první kategorie v Praze činí 2200 korun, tržní cena za to samé zboží přesahuje deset tisíc.)
Mnozí majitelé takových domů se proto začali obracet na soud, zatím však bez úspěchu – a to i přesto, že jsou schopni přesně doložit,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu