A přece stoupá

Obyvatele Tuvalu zmiňuje jako možné budoucí environmentální uprchlíky kvůli stoupající mořské hladině a hrozícímu zatopení ostrova v důsledku globálního oteplování řada renomovaných odborníků, ale i někteří respektovaní politici. Například britská europoslankyně Jean Lambertová ve své zprávě Refugees and the Environment (z června 2002). V podobném duchu píše i Mark Townsend v časopise Ecologist (ze srpna 2002), Andrew Simms (ředitel sekce Climate Change britské New Economics Foundation) v britském deníku Guardian (z října 2003), Peter Arndt v Social Justice News

(z dubna 2004) nebo Stefanie Milanová v Inter Press Service (z října 2004).

Argument, že v oblasti ostrova Tuvalu mořská hladina nestoupá, ale klesá, je přinejmenším sporný. V letech 1997 a 1998 zde hladina oceánu sice skutečně zdánlivě klesla, ale pouze díky tomu, že oblast postihl klimatický fenomén El Niňo, který vedl k tomu, že mořské proudění odvedlo teplou vodu více na východ od Tuvalu. Oceánograf John Hunter z Tasmánie z měření, která provedlo australské National Tidal Centre (Národní centrum pro příliv) a další instituce, naopak vyvodil, že hladina oceánu v oblasti dlouhodobě pozvolně stoupá a tento trend bude i nadále pokračovat. Hlavní příčinou, proč ostrov Tuvalu mizí pod vodou, tedy není jeho eroze způsobená místními obyvateli, ale především trvalé zvyšování hladiny světového oceánu v důsledku globálního oteplování.

Autoři jsou spolupracovníky redakce.