Zaklínadla postmoderního věku

Ti, kdo se rádi posmívají Microsoftu – a takových je kolem počítačů mnoho –, měli v posledních dnech další důvod k pobavení. Nicméně se zdá, že tentokrát je to trochu jako závěrečná scéna z Gogolova Revizora: smějeme se především sami sobě. Důsledky toho, co se stalo, nejsou nepříjemné jen pro největšího světového dodavatele softwaru, ale především pro uživatele. Svět počítačů se znovu předvedl jako zranitelný, křehký a přitom neprůhledný. Vzhledem k tomu, že moderní civilizace je na správném fungování počítačů stále závislejší, je to jednoznačně špatná zpráva. A zatím nikdo neví, jak moc vlastně špatná.

Případ nalezeného kódu

Před několika dny se po internetu začala šířit sada souborů obsahujících, jak se brzy ukázalo, část zdrojového kódu operačního systému Microsoft Windows. Přesně řečeno, jde o nějakých třicet tisíc souborů se zdrojovými texty k Windows 2000 a téměř sto tisíc souborů ze systému Windows NT. Zdrojový kód je software v podobě čitelné pro člověka – sled programových instrukcí, jak je vymysleli a napsali programátoři. Počítač nedovede se zdrojovým kódem pracovat přímo, musí si jej napřed přeložit do vlastního kódu, kódu stroje. V této přeložené podobě se pak programy prodávají a instalují. Zatímco tedy strojový kód Windows a mnoha dalších programů máme všichni na svém počítači, zdrojový kód leží, aspoň teoreticky, v Microsoftu pod devatero…