Ve hvězdách

Žil ve století vyhrocené duchovní nesmiřitelnosti a krvavých náboženských válek, patří však k nejtolerantnějším a nejméně výbojným myslitelům lidských dějin. Michel de Montaigne, tvůrce moderní esejistiky, literárního žánru na pomezí filozofie a krásné literatury, v němž se dá nenuceně těkat po nejrůznějších tématech, aniž by bylo nutno dospět k závažným závěrům. Psal především o sobě, o svých zvycích a sklonech, tužbách i bolestech, víře i pochybách. Když se 28. února 1533 narodil, přežíval ve společnosti dosud středověk, ale duch času už směřoval k novověkému individualismu. Montaigne jej zachytil s dychtivostí objevitele na vlastním příkladu, neboť šlo o terén, který mohl nejpodrobněji prozkoumat.

Přídomkem se mohl Michel Eyquem de Montaigne honosit oprávněně, opravdu se narodil na hradě Montaigne v jihozápadní Francii. Studoval klasické jazyky a filozofii, hlavně však práva, neboť byl předurčen k úřední kariéře. Tu vykonával převážně u soudního dvora v Bordeaux, kde také navázal nejniternější vztah svého života, nikoli s ženou, ale s básníkem Étienem de la Boétie. A také se oženil: s dcerou kolegy od soudu zplodil šest dětí. Ještě před čtyřicítkou se rozhodl opustit veřejný život, stáhl se na svůj hrad, správu hospodářství svěřil manželce a sám se plně oddal literárním zálibám.

Náboženské nesváry Montaignovy doby zasáhly i jeho rodinu, dva bratři se hlásili k reformaci, on sám zůstal…