Kdo může řídit zemi

Ta shoda je tak nápadná, že ji nelze přehlédnout: u nás i v sousedním Německu je u moci sociální demokracie a oběma stranám prudce klesají preference. Kancléř Gerhard Schröder už se kvůli tomu v minulých dnech vzdal funkce předsedy strany, v níž jej vystřídá Franz Müntefering. U nás má sociálnědemokratický předseda Vladimír Špidla vážného rivala ve Stanislavu Grossovi, který přijal nabídku středočeské organizace ČSSD, aby za rok na sjezdu strany proti němu kandidoval. Ten, kdo vývoj v obou zemích sleduje, mohl si ale přes tyto vnější shody všimnout zásadního rozdílu. Zatímco v našem prostředí nese stranický boj všechny příznaky rozkladného procesu, odevzdal Schröder – který nerad prohrává a ještě méně rád se vzdává moci – své předsednické křeslo dobrovolně a promyšleně, aby v pravý okamžik oddělil stranické zájmy od celospolečenských. Nelze proto tak jednoznačně tvrdit, že „kdo nezvládá vlastní stranu, nezvládne ani řízení země“, jak to v komentáři Vládní ča-ča jde do finále (Respekt č. 8/2004) činí Tomáš Němeček a Erik Tabery.

Po čem touží Gross

Svědčí o tom i fakt, že nástupce Gerharda Schrödera se pokusil dát kancléřově rozhodnutí historickou dimenzi, když upozorňoval na paralelu s Willi Brandtem a Helmutem Schmidtem. První byl předsedou strany a druhý kancléřem a oba představovali…