Tak rozporuplně přijímaný film, jakým je debut dánského režiséra Christoffera Boeho Rekonstrukce, se nevidí v české distribuci často – na jedné straně superlativy, vyzdvihující krásu, inteligenci a osobitost díla, proti nim odsudky hovořící o mondénní hříčce beze smyslu. Třicetiletý režisér ve svém díle o milostném trojúhelníku experimentuje s filmovou formou natolik, že divák nedokáže plně pochopit, co se reálně odehrává a co je jen přelud. Jeden z hrdinů, spisovatel August, totiž píše román o lásce, jehož postavy vstupují do reality filmu, jejich příběh však není lineární, protože nespokojený literát škrtá a vypráví osudy milenců stále znovu a jinak – rekonstruuje je. Ať už Rekonstrukce diváka nadchne či znudí, dvě významné ceny z loňského festivalu v Cannes dokazují, že dánská kinematografie se stále drží na evropské umělecké špičce.
•••
Nádhernou podívanou pro každého je naopak novozélandský snímek Pán velryb režisérky Niky Caro. Vychází z prastarého mýtu, podle nějž první obyvatel Nového Zélandu Paike sem připlul na zádech velryby a stal se vůdcem. Každý další prvorozený mužský potomek ostrovana má pak nést jeho tradici. Vesničana Kora ale synové opustí a zbude jen dcera – dá jí jméno Paiekea. Se jménem však dívka dědí i nezdolnou samostatnost, a když se odmítne s otcem odstěhovat za jeho přítelkyní do Německa, vypuká drama, ve kterém se obnažuje…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu