Dopisy

V Senátu se jí za normální ceny

Článek Káva za korunu, rum za šest (Respekt č. 7/2004) připomíná poměry ve školicím středisku ministerstva financí. V podobných souvislostech bývají často zmiňovány i bufety a jídelny Poslanecké sněmovny. Vše je, bohužel, smutná pravda. V Senátu to ale funguje trochu jinak, rozumněji, a proto mne mrzí, když jsou i senátoři v představách lidí házeni také v tomto ohledu do jednoho pytle s poslanci. Do Senátu jsem přišel na podzim 2002 a už v té době tu oběd v kantýně přišel na nějakých 80 Kč. Pokud si člověk nedá vůbec nic než nejlevnější druhé jídlo, vyjde jej to na necelých 40 Kč. V senátní restauraci, kam se vodí vzácnější návštěvy, nejde oběd pod 120 Kč. Jedinou výjimkou je takzvaný S-club, jakási senátorská kavárna, kde je kafe opravdu za 4 nebo za 6 Kč a whisky snad za 20 Kč (pil jsem ji tam jednou a už si cenu přesně nepamatuji), ale chcete-li se tam najíst, dáte i tam za guláš s chlebem 40 Kč.

Martin Mejstřík, senátor

Další lyžaře na Pradědu nechceme

Reaguji na článek Jiřího Soboty nazvaný Vetřelci (Respekt č. 7/2004). Rád bych připomněl několik věcí, které jsem autorovi během našeho obsáhlého rozhovoru sdělil, jež se pak ale v článku neobjevily. Národní přírodní park (NPR) znám velmi dobře, během působení v akademii věd jsem tam několik let pracoval. Studii, jež je v…