Britský premiér Tony Blair kvůli tomu nedávno vítězně vsadil kariéru, ve Francii a Německu se o tom vedou vášnivé debaty, slovenská vláda se k tomu odhodlala právě minulý týden. Řeč je o školném. Evropa objevuje, že klíčem k úspěchu v moderní době je vzdělaná populace, a hledá cesty, jak co nejvíce otevřít brány svých vysokých škol. Poplatky za studium to umožňují, a proto jsou najednou v módě. Česko se jich ale zatím nemusí bát. Přestože se zde na vysokou školu dostane jen slabá čtvrtina lidí z populačního ročníku (oproti britským více než 40 %) a na rozšíření nabídky nemá vláda peníze, změny se nechystají. „Dokud budu ministryní, školné zavedeno nebude,“ prohlásila nedávno šéfka školského rezortu Petra Buzková.
Čekání na úspěch
Americký týdeník Time nedávno přinesl reportáž z jedné prestižní lékařské laboratoře, kde vedle sebe pracovali tři Italové, Francouz, Španěl a Němec. „Co určitě neudělá evropským politikům radost, je to, že tato laboratoř není v Bruselu, Paříži ani jiném evropském městě. Je na fakultě medicíny New York University,“ konstatuje týdeník. A právě o to jde. Spojené státy předhánějí Evropu v ekonomice (a v následných nabídkách profesního růstu, které pak zase dál ženou ekonomiku kupředu) mimo jiné i proto, že dávají na vědu a výzkum téměř 290 miliard eur, bezmála o sto procent víc než Evropská unie. Dohnat ten rozdíl není snadné.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu