Otazníky nad svěrací kazajkou

Jen těžko si představit, že by Respekt ve svých textech někdy použil některé z rozšířených lidových přirovnání typu „maká jako barevnej“, případně „trpí jako zvíře“. Proto se nelze ubránit překvapení nad částí komentáře redakce k útoku na šéfredaktora Tomáše Němečka z předminulého vydání.

Šílené úvahy

Jde vlastně o jedinou větu: „Zralá na svěrací kazajku je pak autorka úterního článku v Lidových novinách, která se vážně zabývá možností, že by si brutální útok na sebe samotného mohl objednat sám pan Němeček.“

Tak si to rozeberme: Respekt chce zřejmě říct, že se Jana Kalinová, která je autorkou inkriminovaného článku v LN, dočista zbláznila, a proto píše úplné nesmysly.

Dobrá. Vážně si ale právě Respekt myslí, že by vhodnou formou nápravy pro šílící reportérku, která své okolí ohrožuje tak leda pomatenými texty v novinách, byla „svěrací kazajka“? To vzbuzuje zvědavost: kdo by měl svěrací kazajku novinářce nasadit? A na jak dlouho? A jaký by to vlastně podle Respektu splnilo účel?

Možná by se ty otázky tak neodbytně nevtíraly na mysl, kdyby na čtvrté straně stejného vydání nebyl publikován text „Děti ve svěrací kazajce“. Svěrací kazajka tu přímo v titulku (a dál i v textu) ilustruje porušování základních práv dětských pacientů psychiatrických léčeben. Necítí přece jen redakce Respektu nějaký rozpor mezi…