Co se děje ve světě

Na starém bratislavském židovském hřbitově u Dunaje se pohřbívalo od poloviny 18. století až do asanace v době válečného Slovenského štátu. Poslední odpočinek tu našla téměř tisícovka příslušníků židovské komunity, nejvýznamnější osobností pochovanou na tomto místě byl bezpochyby Chatam Sofer (1762–1839). Více než třicet let působil jako vrchní rabín Bratislavy, ale význam jeho osobnosti coby morální autority, učitele a vykladače tradičního judaismu dalece překročil hranice města i židovské komunity. Po asanaci hřbitova v roce 1943 se zázrakem zachovalo několik desítek náhrobních kamenů rabínské sekce včetně hrobu Chatama Sofera. Dodnes není přesně známo jak – hovoří se o výjimce, kterou udělil prezident Tiso, i o politických tlacích ze zahraničí. Na téměř sedmdesát let se pak tento zbytek hřbitova ocitl pod terénem silnice na dunajském nábřeží, než se začalo uvažovat o vytvoření pietního místa.

Životem slavného rabína, historií hřbitova, a především vznikem památníku Chatama Sofera se zabývá nová kniha etnologa a judaisty Petra Salnera a architekta Martina Kvasnici Chatam Sofer Memoriál 1762–2002. Je to doslova vzrušující reportáž o tom, jak složitou cestou museli tvůrci památníku projít, než dovedli svoje dílo do konce. Největším problémem nebyly ani tak finance či administrativní průtahy, ale nesmírně komplikovaná religiózní pravidla, podle kterých se musel památník stavět.…