Čím se měří úspěch vědy

Čeští vědci si loni přihlásili 627 patentů – o pětinu více než rok předtím. Na první pohled optimistická zpráva však bledne při zjištění, že většina evropských zemí nejen na západ od Aše přihlašuje v přepočtu na jednoho obyvatele desetkrát více patentů. Automaticky se tak nabízí otázka: jak plodná je česká věda v porovnání s okolím a jak se vůbec měří její úspěšnost?

Získal patent, ztratil dům

V lednu 1989 si Václav Píštěk ze Zlínska přihlásil patent. Přišel totiž na unikátní systém spreje, který by poháněl gumový balonek, a nikoli hořlavé, vůči životnímu prostředí agresivní aerosoly. Svému nápadu věřil natolik, že si jej dal patentovat nejen v Česku, ale také v zahraničí, a za jeho registraci plus udržovací poplatky na několik let zaplatil statisíce korun. Věc měla ale háček. Nikdy se mu sprej nepodařilo vyrobit. Guma, která by měla potřebné vlastnosti, zatím neexistuje. „Často přijdete na něco, co je za současného stavu technologií nevyrobitelné, ale za pár let třeba bude. Jestli bude pan Píštěk naživu, až se příslušnou gumu podaří vyrobit, a prodá patentová práva, může z něho být boháč,“ říká místopředseda Českého svazu vynálezců a zlepšovatelů Pavel Dlouhý. Píštěk zatím boháč není. Naopak, kvůli poplatkům za patent se zadlužil natolik, že musel prodat i rodinný dům.

Z podaných přihlášek na patenty Úřad průmyslového vlastnictví zaregistruje zhruba…