Hutton, Blair a pisálkové

Lord Hutton mluvil v přímém přenosu z královského soudního dvora 85 minut. Bez emocí a s očima upřenýma do svých lejster. Celou dlouhou pasáž věnoval pokleskům BBC. Rozebíral jeden její argument za druhým a postupně je všechny házel do koše – zpráva o tom, že vláda manipulovala s materiály tajných služeb, byla podle něj nepodložená a zodpovědnost za to nese celá veřejnoprávní stanice. Všem, od předsedy představenstva přes ředitele, management až po reportéra Andrewa Gilligana, monotónním hlasem předčítal jejich podíl viny. Tak v reálu vypadal středeční závěr parlamentního šetření sebevraždy zbrojního experta Davida Kellyho půl roku poté, co si podřezal žíly.

Teprve frázové sloveso sex up, které Gilligan použil v souvislosti s domnělou snahou vlády zdramatizovat materiály tajných služeb o iráckých zbraních hromadného ničení, vytrhlo Huttona z letargie. Pronášel je s očividným odporem. „Termín sex up,“ řekl a ve vzduchu přitom udělal uvozovky, „je slangové označení. V daném kontextu je podle mě nesrozumitelné a nejasné.“

Právě v tuhle chvíli se o několik kilometrů jižněji, ve westminsterských kancelářích parlamentních zpravodajů, nevrlost proměnila v otevřené pobouření. Co se na tom jeho lordstvu zdá nesrozumitelné? Britské novináře jeho zpráva zklamala. Žili v představě, že si renomovaný soudce na stará kolena nebude vůči vládě brát servítky, jenže Hutton se za ni plně postavil a všechnu vinu svalil na média.

Podle reportérů…