Veselé pozdravy ze smetiště
Nad romským výtvarným uměním stále ještě visí rozsudek Milana Knížáka, který před třemi lety prohlásil, že tvorba Romů nemá takové „parametry“, aby se mohla objevit v Národní galerii. V těchto dnech se po šesti letech putování světem vrátila domů kolekce toho nejlepšího, co naši romští výtvarníci vytvořili, a až do března příštího roku je k vidění v Muzeu romské kultury v Brně. Výstava Svět očima Romů dává dobrou příležitost na Knížákova slova odpovědět.
Nad romským výtvarným uměním stále ještě visí rozsudek Milana Knížáka, který před třemi lety prohlásil, že tvorba Romů nemá takové „parametry“, aby se mohla objevit v Národní galerii.
V těchto dnech se po šesti letech putování světem vrátila domů kolekce toho nejlepšího, co naši romští výtvarníci vytvořili, a až do března příštího roku je k vidění v Muzeu romské kultury v Brně. Výstava Svět očima Romů dává dobrou příležitost na Knížákova slova odpovědět.
Úspěšný návrat
Světovým průkopníkem na poli romského umění byla maďarská aktivistka Agnesa Daróczi, která v letech 1979 a 1989 uspořádala dvě skupinové výstavy romských výtvarníků a zařadila jejich do té doby opomíjenou tvorbu na kulturní mapu Evropy. V roce 1997 se maďarským příkladem inspirovalo Muzeum romské kultury v Brně a vznikla putovní expozice Svět očima Romů. Za sedm let existence stihla obletět řadu koutů světa od USA přes skandinávské země po Ruskou federaci. Po celou dobu kurátorka výstavy a současně ředitelka muzea Jana Horváthová obohacovala depozitář o nové přírůstky, takže návrat výstavy do Čech je vskutku triumfální – rozšířená expozice představuje více než 25 výtvarníků. Oproti počáteční sestavě má dnes návštěvník možnost poznat třeba originální výšivky Markéty Šestákové, oleje Marty Válkové nebo kubistické krajiny Damiána Dudáše. Romských umělců přibývá a divákovi, který měl možnost…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu