0:00
0:00
Diskuse12. 12. 20044 minuty

Stát nesmí určovat morálku

Astronaut

Bushovo volební vítězství a vražda Thea Van Gogha muslimským fanatikem v Amsterodamu spustily celosvětový diskurz o morálních a civilizačních hodnotách. Mnozí populisté se pohotově snaží zplacatit „morálku“ či „vlast“ do billboardových rozměrů. Ale funguje i rozumný diskurz o řekněme civilizační kompatibilitě morálky. Ten na stránkách Respektu naznačil Karel Miller, který mimo jiné napsal, že by si v Respektu přál debatu o tom „kdo určuje morálku“. Pro pana Millera, který si dělá starost o hodnoty civilizované společnosti a její řízení, jsou některé otázky více a jiné méně relevantní. Morálka jako zřejmě rozhodující téma amerických voleb vyvolala v Evropě obecnou nedůvěru. Jistěže, politikou bez morálky končí i demokracie – vyhrála tu ale volby čistě americká představa, že konzervativní je rovno morálnímu? Že morálka je věcí staleté náboženské tradice, a ne také třeba zkušenosti?

Důsledky jedné pravdy

↓ INZERCE

Má být stát nebo prezident vůbec garantem nějaké ideologie? Kde začíná státní dohled nad morálkou veřejnosti? Je třeba mít biblickou, muslimskou nebo marxistickou „morálku“ pod státním dohledem?

V Česku známe na vlastní kůži praktické následky „socialistické morálky“ jedné nemorální politicky organizované bandy. Hodnoty jsou přece takové a makové. Z historie ještě víme, co se stane, když hodnoty „makové“ ospravedlňují potlačení hodnot „takových“. A kdo…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články