Šikmá věž v české PISE
Díky posledním výsledkům mezinárodního výzkumu PISA už víme, že čeští žáci si mezi patnáctiletými vrstevníky nevedou špatně. Zlepšili se v tom, v čem byli dobří už při minulém měření, a zůstali na svém tam, kde ani kdysi moc nebodovali. Jenže nová PISA odhalila ještě něco podstatnějšího. Ukázala na problém, který vzdělanost české společnosti brzdí ze všeho nejvíc: selekce ve zdejším školství. O tom, že oddělování „lepších“ a „horších“ dětí, nepřináší nic dobrého, začali po letech mlčení otevřeně hovořit už i představitelé ministerstva školství. Do českých lavic tak možná konečně začne proudit čerstvý vzduch. Bezmála deset tisíc patnáctiletých Čechů porovnávalo své vědomosti s čtvrt milionem vrstevníků ze 40 zemí. A výsledky ukázaly, co už víme z minulého průzkumu před čtyřmi lety. České děti bodují tam, kde je možné se dopředu naučit poučky nebo postup, jak zadání řešit – v testech znalostí přírodních věd a v matematice. Zato ve čtenářské gramotnosti se čeští žáci propadli na hranici podprůměru a v testech zaměřených na řešení problémů se umístili v první polovině. Známá věc: zdejší školáci jsou zvyklí se hlavně biflovat poučky, nebo dělat rozbory vět, ale nikdo je už neučí, jak rozumět tomu, co čtou, a jak si nabyté znalosti dávat do kontextu. Ten problém už nelze přehlédnout a ministerstvo teď navrhlo lék: nový školský zákon ruší tradiční osnovy a dává díky rámcovým vzdělávacím programům každému učiteli a učitelce možnost odklonit se od rigidního způsobu vyučování.

Díky posledním výsledkům mezinárodního výzkumu PISA už víme, že čeští žáci si mezi patnáctiletými vrstevníky nevedou špatně. Zlepšili se v tom, v čem byli dobří už při minulém měření, a zůstali na svém tam, kde ani kdysi moc nebodovali. Jenže nová PISA odhalila ještě něco podstatnějšího. Ukázala na problém, který vzdělanost české společnosti brzdí ze všeho nejvíc: selekce ve zdejším školství. O tom, že oddělování „lepších“ a „horších“ dětí, nepřináší nic dobrého, začali po letech mlčení otevřeně hovořit už i představitelé ministerstva školství. Do českých lavic tak možná konečně začne proudit čerstvý vzduch.


Pod deklem elity
Bezmála deset tisíc patnáctiletých Čechů porovnávalo své vědomosti s čtvrt milionem vrstevníků ze 40 zemí. A výsledky ukázaly, co už víme z minulého průzkumu před čtyřmi lety. České děti bodují tam, kde je možné se dopředu naučit poučky nebo postup, jak zadání řešit – v testech znalostí přírodních věd a v matematice. Zato ve čtenářské gramotnosti se čeští žáci propadli na hranici podprůměru a v testech zaměřených na řešení problémů se umístili v první polovině. Známá věc: zdejší školáci jsou zvyklí se hlavně biflovat poučky, nebo dělat rozbory vět, ale nikdo je už neučí, jak rozumět tomu, co čtou, a jak si nabyté znalosti dávat do kontextu. Ten problém už nelze přehlédnout a ministerstvo teď navrhlo lék: nový školský zákon ruší…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu