Pusťme půlměsíc ke hvězdám

První vrcholný summit Evropské unie po jejím historicky největším rozšíření. Co bude probírat, o čem rozhodne a jak ovlivní budoucnost nás, občanů EU? Letošek byl ve znamení velkých eurozáležitostí. Vedle rozšíření k nim patří uzavřená ústavní smlouva, napětí ve vztahu k muslimským menšinám po celém kontinentu a s tím zčásti související možnost vstupu Turecka, či hledání nového vztahu Evropy k Číně. (Dokladem posledního je summit EU-Peking, který proběhl ve středu v nizozemském Haagu.)

Až se ve čtvrtek v Amsterodamu – na závěr nizozemského předsednictví – sejdou lídři pětadvacítky, z celé této široké agendy se bude rozhodovat pouze o Turecku. Padne termín, kdy budou s Ankarou zahájeny vstupní rozhovory. V Nizozemsku tak proběhne první eurosummit, jehož agenda sáhne ve svém těžišti mimo vlastní Evropu.

Turci nejsou teroristé

Podaří se Turkům to, s čím neuspěli v 16. a 17. století, tedy ovládnutí Evropy? Tak se na věc dívá část euroskeptiků, zejména mezi německými konzervativci a Rakušany. (Že by vzpomínka na dvakrát obleženou Vídeň?) Anebo naopak. Pomůže Turecko rozmělnit prohlubující se integraci Evropy směrem k superstátu? Tak to vnímají jiní euroskeptici, například Václav Klaus. Koneckonců ani deklarovaný Evropan Cyril Svoboda není osobně zarytým fanouškem turecké hvězdičky či spíše půlměsíce na evropském nebi. A Polsko není proti členství Turecka, nicméně…