Měli tiše vymřít, ale místo toho jsou pořád zde, oblíbení a znovu při chuti. Čím dál hlasitěji se hlásí ke své vražedné minulosti s upozorněním, že ten, komu se to nelíbí, si to dřív nebo později šeredně odskáče. Státní moc přitom jejich výhrůžky sleduje mlčky a bez reakce. Jako by už komunisté znovu byli silou, která může všechno – třeba i beztrestně porušovat zákon.
Přejde nás smích?
Puč v roce 1948 a následný teror s popravami a koncentráky popisují jako „zrod spravedlivého zřízení“. Masového vraha, který to všechno z Pražského hradu na pokyn Moskvy řídil, velebí jako významnou historickou osobnost. Leninovu ruskou revoluci, počátek gulagů a všech totalitních hrůz, prohlašují za „stále platnou inspiraci, jak smést stoupence kapitalistických pořádků“.
To je malá ukázka z veřejných vystoupení vůdců současné Komunistické strany Čech a Moravy. Zatímco ovšem policejní hledáček dnes monitoruje každou sešlost pravicových extremistů a zatýká puberťáky za nacistické nášivky na bundách, veřejná propagace nenávisti a násilí jménem konkurenční rudé ideologie prochází bez povšimnutí. „Absolutně nechápu, proč to žádný z odpovědných orgánů nestíhá,“ kroutí hlavou advokát Tomáš Sokol, který se ještě jako pražský městský prokurátor pokusil komunisty zakázat hned v roce 1990.
Na Policejním prezidiu se extremismem zabývá zhruba sto třicet…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
