Lekce Bhópál

Čtyřicetiletá hinduistka Vinita a o generaci starší muslimka Tahira mají jedno společné: čekání na spravedlnost, která nepřichází. Celé jejich trápení vzniklo kvůli několika nešťastným hodinám během třetí prosincové noci před dvaceti lety, kdy se jen ocitly v nesprávný čas na nesprávném místě. Prostě bydlely příliš blízko chemičky, která v tichosti vypustila do okolí několik tun smrtícího plynu. Obě ženy vyprávějí, jak se pak hlukem probudily do šílené noci plné prchajících, křičících a také umírajících lidí. Ony samy přežily a teď, týden co týden, docházejí na malou kliniku v labyrintu ulic indického Bhópálu, aby si odnesly léky na zmírnění bolestí, jichž už se do konce života nezbaví.

Osud Tahiry a Vinity se tak trochu týká všech lidí žijících v náručí dnešního pokroku. Dvacet let stará událost v Bhópálu byla největší průmyslovou havárií v dějinách, a proto stojí za to se z ní nějak poučit. Otázka zní, jak se to povedlo.

Té noci nikdo nespal

Příjezd do Bhópálu není zrovna povzbudivý. Opuštěná továrna na umělá hnojiva stojí na kraji města a dál otravuje okolí unikajícími těžkými kovy a chlorovanými chemikáliemi. Půl milionu někdejších obětí bylo odškodněno opravdu spíš symbolicky a spousta z nich žije s dlouhodobými zdravotními problémy. S viníky tragédie stále probíhá soudní řízení, jehož konec je v nedohlednu.

Celé to začalo v roce 1969, kdy si pláň za městem…