Klapka, džungle poprvé

Ředitel pražské zoo Petr Fejk se nechal najmout do reklamy na Komerční banku. Společníka mu v ní dělal ochočený cirkusový šimpanz, který – jak vyšlo minulý týden najevo – byl chycen pytláky v africké divočině a do Česka dovezen na falešné papíry. Je přísně zakázané využívat šimpanze narozené ve volné přírodě ke komerčním účelům. Pokud se něco takového stane člověku, který se zaštiťuje péčí o blaho zvířat, je to problém a ředitel Fejk se také omluvil. Epizoda má ale i obecnější rozměr: o další krůček posouvá věčný spor o to, jak se k tvorům drženým pro lidské potěšení v zajetí chovat. Používat je jako atraktivní stafáž do reklamy a nestarat se, kde se tu vzali? Básnit o džungli a šéfovat podniku, který je přesným protipólem skutečné džungle?

Houževnatý bojovník s předloňskými záplavami Fejk měl po opadnutí velké vody ideální možnost udělat z pražské zoo místo určené mnohem víc zvířatům a trochu méně lidem. Omezit počet druhů, odpustit si zaručená lákadla, jimž žádná zoo nikdy dobré podmínky k životu nevytvoří (slony, velké šelmy, lidoopy, ptáky), a zaměřit se raději na zvířata, jakým může nabídnout víc přirozeného prostředí. Mohl vsadit u dospělých na větší nabídku vzdělávání a u dětí na domácí zvířata, u nichž je možný i bezprostřední kontakt. Fejk šel jinudy: reklamou s topícím se slonem sehnal spoustu peněz a buduje atraktivní, z pohledu lidí luxusní zvěřinec s iluzemi typu indonéská džungle.

Takto podaný názor je samozřejmě subjektivní a Fejk…