Když Beatles v srpnu 1966 odehráli koncert v San Francisku, řekli si dost. Fanoušci během tohoto vystoupení znovu křičeli tak hlasitě, že hudbu nemohl nikdo slyšet. George Harrison si novinářům dokonce posteskl, že živé hraní si skupina užívala leda tak v začátcích své kariéry v Hamburku a Liverpoolu, kdy vystupovali v malých klubech a s lidmi měli těsný kontakt. „Tady nás nikdo nemůže ani slyšet. Stáváme se horšími muzikanty, kteří hrají stále to samé. Naprosto nás to nebaví,“ prohlásil Harrison. Tím skončila živá vystoupení nejslavnější skupiny. Až na jednu výjimku – v pátek to bude pětatřicet let, co George Harrison, Paul McCartney, Ringo Starr a John Lennon vylezli na střechu londýnského nahrávacího studia společnosti Apple a ještě jednou společně zahráli. Pak už nikdy.
Původně se měl uskutečnit velký koncert, ale po špatných zkušenostech hledali muzikanti alternativu. S nápadem vylézt na střechu přišel Lennon a nejvíce se nechal přemlouvat Ringo Starr. Vše se pak uskutečnilo hodně narychlo. Zvukaři si dlouho nevěděli rady se silným větrem, který rušil mikrofony, nakonec ale vběhli do nedalekého oděvního obchodu, kde nakoupili dámské punčochy, kterými mikrofony obalili. Poslední veřejné vystoupení mohlo začít. Pojem „veřejné“ ale asi není zcela přesný, protože mu přímo na střeše naslouchalo pouze několik techniků, kameramanů a manželky Beatles. Z okolních budov…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
